Mámě se ten úsměv z tváře nesmazal, ani když mi do dlaně vtiskla tisícovku. „Teď už jsi velká holka, Eliško. Jen tu neudělej žádný nepořádek.” Pak zapadl zámek a já zůstala sama v tichém domě, kde…
Tehdy jsem si ještě myslela, že opuštění vypadá jako křik a práskání dveřmi. U nás to bylo jiné. Máma stála ve dveřích s úsměvem, vedle ní dva obrovské kufry a za oknem už čekal taxík. Bylo mi dvanáct a bylo středeční ráno. Pořád jsem čekala, že každou chvíli dorazí chůva nebo některá z mých tet … Read more